Madeira V.

"Leváda je název pro zavlažovací kanál na ostrově Madeira. Již první portugalští osadníci zjistili, že jih s příjemným subtropickým klimatem nemá dostatek vody pro zemědělství. Na severu a severozápadě ostrova však prší skoro každý den a také na náhorní plošině a v horách je dostatek vody skrytých v mlze (příčinou jsou mraky postupující v malé výšce nad oceánem od severu a narážející na ostrov, jehož hory dosahují výšky kolem 1800 m). Portugalci proto již v 15. století začali budovat kanály, jimiž vodu ze severu převádějí na jih. Budování levád a rozdělování vody dostalo hned zpočátku i právní základ.... V roce 1939 iniciovala portugalská vláda vypracování studie o využití a budoucnosti levád, na jejím základě vláda financovala výstavbu nových levád využívaných i k pohonu hydroelektráren.... Vzhledem k tomu, že vnitrozemí ostrova Madeiry je jen velmi obtížně prostupné pro pěšího turistu - strmé, skalnaté kopce nebo prakticky neprostupná hustá, často trnitá vegetace, je uměle vytvořená leváda přirozenou turistickou stezkou. Břehy koryt jsou buď betonové nebo zpevněné, a protože je každou levádu nutno udržovat a opravovat, vede po jejím břehu cesta či úzká stezka, kterou původně využívali vodohospodáři ke správě vodního díla." Tož tolik můj oblíbený zdroj informací Wikipedia.org.

Cíl dnešního dne je již jasný - leváda Risco a 25 fontes. Sice neustále bojuji s mapou (pravda - malé pokroky jsou, ale jde to velmi pomalu), ale vymyšlené jsem to měla krásně - jen mě nenapadlo, že silnice ER 110 kus za obcí Serra de Aqua bude uzavřená několik let a že se budeme muset vracet a hledat jinou cestu. Tu a tam chybějící značení je jedno mínus tohoto ostrova. Na straně druhé jsme toho zase více viděli:-)

Konečně jsme dorazili na správné parkoviště u silnice ER 110 - jen z druhé strany. Z auta se mi moc nechce, neb je všude mlha, mží, teplota něco kolem 13 C. Jdeme asfaltovou cestou k místu zvaném Rabaçal, kde náhorní plošina Paul da Serra přechází v hluboké a cca 12 km dlouhé údolí. Do tohoto údolí vtéká postupně asi 35 potůčků tvořících říčku Ribeira da Janela (ta ve stejnojmenném místě na severním pobřeží vtéká do oceánu). Dva z potoků do něj padají vodopádem - jeden z nich je vodopád Risco, druhý je tvořen mnoha menšími vodopády a nazývá se 25 fontes (25 pramenů) - voda odsud teče do vodní elektrárny ve městě Calheta. V těchto místech začínají také dvě levády stejného jména (Risco, 25 fontes).

Jde o nenáročné levády, což i znamená, že je zde více turistů. Věkově patříme k těm mladým, neb typický turista Madeiry v červnu je věková kategorie 60+ s turistickou výbavou a dobrou kondicí (to si uvědomíte v okamžiku, kdy funíte do kopce a za vámi klapou a nenápadně, ale jistě se přibližují turisti důchodového věku s teleskopickými holemi:-) Potkali jsme u místa 25 pramenů i horolezců či jak se říká těm, co slaňují vodopády. Naštěstí se počasí umoudřilo a já mohla uklidit bundu do baťohu.

Dalším cílem je trochu se projet po plošině Paúl da Serra. Náhorní plošina je porostlá vřesem a různými travinami, které snesou drsnější podmínky. Tohle podloží nasává dešťovou vodu, kterou levády rozvádí po celém ostrově. K vidění tu jsou hlavně desítky větrných elektráren a i solárních a pořád se tu buduje - samozřejmě za vydatné podpory prostředků EU... a vůbec to nejsou malé částky. Planinu obývají jediné krávy žijící na Madeiře. Kdysi probíhaly úvahy, že by sem mohlo být přemístěno madeirské letiště - jen do té doby, než někdo spočítal, kolik dní v roce je tato oblast zahalena v mlze:-)